Toho znám, ten je náš!
srpna 26, 2016
Bratři jsou na Náplavce! A hrajou tam! A mlátí jako šílení
do těch svých bubnů a já mám takovou radost, když to vidím. A proč?…protože jsou to moji bývalí spolužáci a jsou slavný, heč!
Abyste tomu rozuměli, bratři jsou bubeníci a sourozenci.
Dvojčata. A lásku k rytmu mají minimálně od té doby, co je znám a to jest od
střední školy, kdy z nudy prsty bubnovali do všeho možného, co bylo v jejich
dosahu, včetně lavice a penálu. Vlastně si je úplně představuji ještě jako
batolata, když je maminka vozila v tom děsně širokém dvojkočárku, který
zabere celý chodník, jak křičí jeden přes druhého, než jim maminka oběma
zachrastí chrastítkem před obličejem. To pak oba najednou zbystří,
překvapením jim vypadne dudlík z pusy a už natahují ručičky a dožadují se
chrastítek. Načež po prozkoumání chrastidla rozjedou perfektně rytmický duet ve
stylu Drums, Drums & More Drums od Phila Collinse.
A to jsou ty chvíle, kdy zahlédnete vašeho známého někde v televizi, na pódiu nebo stadiónu a člověka v tu chvíli přepadne taková pýcha, kterou může cítit asi jenom rodič, spolužák či sousedka z domu. To potom všichni hrdě prohlašují: „No ano, toho znám, ten je od nás z baráku/ ten se mnou chodil do školy/ to je můj syn!“ A všichni to říkají se stejnou pýchou a nejméně třicetkrát všem zopakují, že tenhle člověk seděl ve třetí lavici u okna a že si vždycky zapomněl domácí úkol a tak jste ho to nechali opsat - ačkoliv to nikoho nezajímá. Ale ten pocit, že vlastně i díky vám je tenhle borec dnes tak slavný, opravdu zahřeje...
P.S. Mrkni na bratry Veselí zde (klik)
0 komentářů
Prosím, zde zanechte zprávy a buďte zdrávi ♡