Soused od naproti je ztepilý muž. Stará se o svůj sad, který
se mu každý rok odmění plnými lahvemi moštů, džusů a pálenky. A tenhle soused to
všechno pak každou středu a pátek prodává na místním trhu. Sám si to tam odveze,
postaví stánek a vesele trží. Je mu 91 let.
Množí se nám tady dotazy; kam vyrazit, tlačí-li vás bankovky v peněžence a nakupovat v Čechách se zdá jakési nudné a fádní. Já to chápu...za hranicemi je všechno tak nějak exotičtější a nabídka lákavější. A hlavně! můžete se pak v kanceláři prsit, že ty hodinky máte z Éstereichu, čili echte kvalitét.
Pojďme se domluvit, že angličtina je svojí náročností na
úrovni koťátka, němčina na úrovni tygra, francouzština dosahuje lochnesky…a maďarštinu
v tom případě reprezentuje ta vodní zrůda, kterou poslal Poseidón na své
nepřátele, aby sejmul celou zemi.
Ahoj. Jmenuji se Tereza. Jo, zase nějaká Tereza. Každý druhá holka se jmenuje Tereza! Dokonce i naše koza se jmenovala Tereza. Možná, že bych se mohla přejmenovat na Tess, Theresu, nebo Rézi. Né, to ne. Rézi jen přes mojí mrtvolu. Njn, ale co už...Takže ahoj, já jsem zase Tereza a jsem Češka žijící s Maďarem v Rakousku. A abych se z toho nezbláznila, píšu tento humorný autorský blog. Tak příjemnou zábavu.
