Tajná maďarská přísada
března 26, 2017
Já bych se vám chtěla svěřit s věcí, která mi už delší
dobu leží v hlavě. Jsem z toho už trochu frustrovaná a myslím, že je
na čase, sama sobě ulevit a vykecat se ze svých problémů. Prostě si teď tady udělám
psychologickou poradnu.
Upozorňuji, že následující řádky nejsou vhodné k četbě při obědě, kafíčku, svačinky a vůbec, pokud jíte, mrkněte raději na předpověď počasí. Zároveň tento článek není vhodný pro osoby mladší osmnácti let, kardiaky, vegany a ochránce zvířat, těhotné či kojící matky či jiné rizikové skupiny. Vy se raději vydejte na procházku a nasávejte jarní vzdoušek plný pylu.Vy, kteří jste psychicky i fyzicky odolní, můžete pokračovat, na vlastní nebezpečí, ve čtení.
Já jsem vás varovala...
Takže...ehm...můj problém se týká maďarského perkeltu z kohouta.
Perkelt je v podstatě guláš, jen víc tekutý…skoro
jako polévka. No ale to, co mě tíží a budí ze sna, je jedna velice zvláštní, řekněme si to narovinu a nechoďme kolem horké kaše - nechutná, ale tradiční ingredience.
Jako čarodějnice přidávají do lektvarů tu vlčí ocas támhle
ještěrku…ehm, no…ano, tušíte správně…i Maďaři tam přidávají něco velice
neobvyklého. Skoro se mi to příčí to napsat…ale musím to trauma překonat a
sdělit vám to.
Uf…nádech, výdech…Maďaři tam dávají kohoutí varlata a pak
je jedí.
Jestli vás teď napadlo: Fůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůj a lehce
jste si ublinkli….tak ano, to je správná reakce.
Hele, ale oni tam nedávají jenom varlata z jednoho
kohouta…ne, ne…oni si je syslí delší dobu do pytlíčku, kde jich pak mají třeba i
dvacet a když se vaří perkelt, všechny tam vysypou a už se blaženě
usmívají a těší se, až to snědí. Nově příchozí strávníci se pak ujišťují, jestli pohlavní orgány budou, zatímco zvědavě nahlíží do kotlíku. Kuchař souhlasně kývá hlavou: „Budou, budou...“ načež si hlasitě mlaskne.
Na obranu žen musím říct, že to jedí jenom muži, protože ženy zřejmě nepotřebují tradiční vlastnosti kohouta.
Být asi pestrobarevný, nebo co...
Na obranu žen musím říct, že to jedí jenom muži, protože ženy zřejmě nepotřebují tradiční vlastnosti kohouta.
Být asi pestrobarevný, nebo co...
No…tak je to venku. Že bych se teď cítila o tolik lépe, to
nemůžu říct. Škoda, doufala jsem, že to zabere...Hmmmm, tak nic.
PS: Jestli vás to moc vzalo a jste teď na mě naštvaní, že nenabízím
katarzi a ponechávám vás s divokými fantaziemi plovoucích orgánů na hladině guláše, tak se zadívejte znovu na tu krásnou kytičku v úvodu. Lepší?
1 komentářů
Tak to je pro mě novinka, kterou jsem vůbec netušila a popravdě? Ani ve snu by mě to nenapadlo :-D
OdpovědětVymazatNela z blogu Růžová rtěnka
Prosím, zde zanechte zprávy a buďte zdrávi ♡