Asi to bude tím teplým jarně-letním vzduchem provoněným květinami, čerstvě posečenou trávou nebo spáleným benzínem z projíždějícího mopedu, ale já mám takový nápad...
Štěstí ve hře, neštěstí v lásce…No dobře, ale jak chcete vysvětlit případ, kdy člověk žije ve spokojeném vztahu a zároveň vyhrál už potřetí v křížovkářské soutěži mikrovlnku? No aha?
Bývaly doby, kdy v každém obývacím pokoji na konferenčním stolku s háčkovanou dečkou ležel televizní program otevřený na aktuálním dni, který byl divoce zaškrtaný či zvýrazňovačem zvýrazněný. Ve dvanáct hodin - Volejte řediteli, ve čtyři Kolotoč a v osm hodin Cesta do Ameriky.
Existují lidé, kteří si přečtou knihu, v tichosti zauvažují nad obsahem, načež rozvedou dvouhodinový monolog, ve kterém jasně vylíčí děj, zápletku, charakter postav, vysvětlí historické souvislosti, které se odrazily v dějové lince, upozorní na skryté dvoj-významy a zatímco popíjejí čaj o páté, bláznivě se zasmějí tomu, jaký je autor knihy vykuk, když jim teď došla ta jemná ironie, skrytá mezi řádky.
Je tu pátek a s ním reportáž z báječného pobytu v Orlických horách. Miluju být aktuální (asi jen s týdenním zpožděním). Připadám si jako neohrožená a nezávislá novinářka, která dokáže informovat, poučit a zároveň, díky lehkosti pera, pobavit čtenáře.
Ahoj. Jmenuji se Tereza. Jo, zase nějaká Tereza. Každý druhá holka se jmenuje Tereza! Dokonce i naše koza se jmenovala Tereza. Možná, že bych se mohla přejmenovat na Tess, Theresu, nebo Rézi. Né, to ne. Rézi jen přes mojí mrtvolu. Njn, ale co už...Takže ahoj, já jsem zase Tereza a jsem Češka žijící s Maďarem v Rakousku. A abych se z toho nezbláznila, píšu tento humorný autorský blog. Tak příjemnou zábavu.
