Co Čech, to alergik

srpna 23, 2017


Máte kočku? - No, máme. - Aha, tak to nepřijedu. - Máte tam les? - Máme. - Aha, tak to nic, tak to nedorazím, protože mám alergii, víš? - Kvetou vám tam břízy? - Kvetou, no… - Hm…tak to nepůjde. - Jahody? - Jo! -  Vosy? Pyl? - Všechno, všecičko to máme!


V Grazu máme úplně vše. Kočky, buráky, dokonce i lepek. A Češi s tím mají problém. Vyrážejí k nám na návštěvu nabaleni kily Zyrtecu a doufají, že celníci na hranicích neodhalí, že pašují větší než povolené množství medikamentů.

Prostě...co Čech, to alergik.

A protože i já jsem Češka, dostala jsem do vínku nějakou tu alergii. Jenomže zatímco všichni normální lidé jsou alergičtí na kočky, psy, kytičky nebo křečky, já mám dvě život ničící alergie.

Jedna je na zubní pastu s fluorem a druhá je na čokoládu. Ironie života, že?

Jak jsem k tomu přišla? Asi takhle…

Bůh dává, Bůh bere…
To se Bůh rozhlédl po duších čekajících na narození se na planetu Zemi a řekl: „Přátelé, tak vlastnosti už jsme si rozdali, osudy už máte taky, ale ještě mi tu zbývá několik alergií. Já počítám s tím, že si tady Jarda bere lípu, jo? Anče kočku a Honza jahody. Prima. Ještě mi tu však přebývá alergie na zubní pastu a čokoládu. To jsem vymyslel sám a je to majstrštyk! No? Kdo se hlásí?“
A duše sklonily hlavu a dívaly se do Země.
„Ale no ták. Když se nikdo nepřihlásí, budu to někomu muset prostě přidělit a to já nerad.“ Duše stále nic. „No tak fajn, tak co třébááá tady Tereza? Máš tam Prahu, Rakousko, Maďara, tak co kdyby sis vzala ty alergie rovnou obě? Ať se toho zbavím a stihneme se všichni ještě v klidu naobědvat, co ty na to?“

A protože Bohovi se neodmlouvá, moje duše přišla na tento svět s cejchem.

Jednou masité pysky, prosím!
První reakci na zubní pastu jsem měla, jak jinak, než v den důležité prezentace na vysoké škole. Díky pastě s nápisem ultra sensitive mi během noci jazyk i ústní dutina natekla takovým způsobem, že jsem ráda, že ještě existuji a na onen svět mě neposlala zubní pasta – uznávám, že zrovna elegantní odchod by to nebyl. Dovedete si představit, co by mi museli napsat na parte?

Zubní pasta nám vzala dceru, kamarádku, přítelkyni a studentku…

Bože.

K ránu už ale reakce odezněla a mně zbyly sexy napuchlé rty, díky kterým jsem vypadala jako Angelina Jolie. Anebo africký bubeník. Jak chcete. Neskutečně se mi to líbilo, a protože obyčejně plné rty nemám, bylo skvělé si to alespoň na jeden den vyzkoušet. Natřásala jsem se před zrcadlem, svoje nové pysky jsem si ještě obtáhla červenou rtěnkou a sebevědomě vyrazila prezentovat. Sice jsem si během vysvětlování nějakého veledůležitého mezinárodního problému na zvětšený jazyk drobínek šlapala a část prezentace asi nebyla posluchači zcela srozumitelná, ale to mi na sex-appealu jistě neubralo. Tiše jsem doufala, že rty už nikdy nesplasknou, protože mi podle mého skromného úsudku velmi slušely. Šišlaní o poznání méně.
Rty splaskly do večera. Věčná škoda.


Život bez červeného vína? Nein, danke.
Na tento svět jsem ve skutečnosti přišla ještě s alergií na určité druhy alkoholu jako červené víno a Cinzano, po jejichž konzumaci jsem vypadala, jako by se na mě vrhnul vlkodlak a poškrábal mě v obličeji i na těle. Jelikož jsem se však nehodlala smířit s tím, že budu do konce života abstinovat, cvičit jógu a po večerech se napojovat na akašické záznamy, rozhodla jsem se alkoholovou alergii přemoci zase alkoholem. Násoskovala jsem poctivě decky tekuté révy, až jsem se propila do zdraví. Haleluja!

Čokoládový puberťák
Druhá dlouhodobá alergie je prostě fatální. Čokoládu já totiž můžu. Respektive nemůžu. A to je ten kámen úrazu. A nejhorší je čokoládový dort Royal s křupinkami od Hájka. A ten moment, kdy ho někdo odněkud vytáhne a ptá se: „Dáš si dort?“ A já už odpovídám, že ne, že tenhle dort nemůžu, ale poslední písmena už zanikají ve chřtánu společně s tím dortem. No a pak se druhý den bojím přiblížit k zrcadlu, jelikož a ačkoliv mi sice táhne na třicet, čokoláda mě vždy spolehlivě vrátí do puberty nějakého mladého hejska, který má obličej posetý rudými flíčky, těžce mutuje a za každým slovem říká vole.
Víte, jak Marie Doležalová popisovala ve své knize Kafe a cigárko, jak měla alergickou reakci na jakýsi kosmetický přípravek a měla "olezlou držku"? Jop, tak to jsem já po konzumaci čokolády, čokoládových králíčků, brownies, Studentské pečeti a návštěvě továrny na čokoládu Zotter.


A tak je to pořád dokola. Že jsem nezodpovědná? No, aha! Tak si seďte u stolu ve společnosti lidí, kteří se ládují čokoládovým dortem, nemluví, jenom se cpou a vy vidíte, jak dort pomalu a jistě mizí kdesi v žaludcích a je třeba se rozhodovat rychle.

Alergie, nealergie…
...pojď ke mně, ty kluku.


PS: Koneckonců...s vínem to taky fungovalo, ne?

PPS: Jestli jste také alergici, prý zabírá akupunktura. Teda pokud vám nenapíchnou obličejový nerv, že...






You Might Also Like

2 komentářů

  1. Masité pysky :D to pobavilo :D o alergii na pastu jsem ještě neslyšela, o té na čokoládu už ano. Já jsem tedy Češka, ale alergii nemám (musím zaklepat) žádnou :D

    Lady Lenna

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Lenno, tak volej sláva a tři dny se raduj, že jsi zdráva, protože alergie je velice protivná záležitost.

      Vymazat

Prosím, zde zanechte zprávy a buďte zdrávi ♡

Se může též líbiti...

Pan Paprika

Můj muž je Maďar. A s Maďary se to má tak, že jim v žilách koluje pálenka a místo lymfy mají paprikový krém. Uvažujete-li o tom, že si ...

Je libo info o novém článku?