Slova vyhynulá

dubna 14, 2018

Kdy jste si naposledy osladili život cukrkandlem? Měli na hlavě hučku? Na nohách kramfleky? A v lednici krajáč mléka? Kdy jste naposledy šli na pivo do pivnice a hambáři za prostopášnicemi do hambince? Kdo z vás má v oknech luxfery? A kdo nosí v kapse tabatěrku?

Přiznávám, že je mi líto, že některá slova či slovní spojení už nemají v dnešní době místo. 

Jako třeba slovo holota.

To je takové hezké libozvučné slovíčko, viďte? 

Děda nás kdysi jako děti zdravil s úsměvem na rtech a ptal se: „Jakpak se má ta naše holota?“ Troufám si, vzhledem k jeho zlatému srdci, tvrdit, že měl o pojmu holota docela jinou představu a že si jistě nemyslel, že jsme nízká lůza, která mu zase přijela vyžrat ledničku, ale holotu si odvozoval od slova holý - holátko - kuře neopeřené. Každopádně se mi toto označení pro děťátka líbí a jednou až dosáhnu úctyhodného věku a mladší příbuzenstvo mě bude muset respektovat a nedovolí si mě napomínat, budu si jej užívat více než hojně.

A co třeba telefonní sluchátko? Zrovna nedávno jsem četla příběh, který začínal takto - Z telefonního sluchátka se ozvalo... – a mě vám najednou zachvátila taková nostalgie, že jsem si až začala po sluchátku stýskat. Pěkně tvarovaném, těžkém, bytelném, ze kterého by se ozvalo: Haló, tady spojovatelka!  Načež bych mohla důležitě odpovědět: Spojte mne ihned s Prahou, je to naléhavé! 
Jen uznejte sami, jak často člověk, který nepracuje v kanceláři, přijde do kontaktu s takovým sluchátkem? Přiznávám, že já jsem sluchátko u ucha neměla už drahně let. Ale chtěla bych. Moc bych chtěla. Ono se to tak pěkně drží. Ale přišroubovat sluchátko k mobilnímu telefonu je prostě nemyslitelné. Ovšem styl by to mělo, to se musí nechat.

Milostný dopis. To už je takové románové spojení, že? Kdy vám naposledy přišel milostný dopis? Mně přišel první a poslední takového druhu v páté třídě základní školy. Od té doby nic. Je to bída. Možná jakási ubohá milostná SMS, ale tady už o romantice nemůže být řeč. Když nad tím tak přemýšlím, tak si ani pořádně nevzpomínám, kdy mi přišel naposledy hezký dopis od přítelkyně, který by začínal...


Milá Terezo, 
omlouvám se, že jsem Ti na poslední dopis neodepsala dříve, ale měla jsem velmi napilno. Sama posuď, jestli jsem mohla odpovědět dřív, když jsem byla zcela zachvácena povinnostmi. Minulý týden jsem….


Jenomže na takové psaní už dnes nemá nikdo čas. A to je věčná škoda.
Zrovna včera mi pípla SMS: Sorry, nestíhám, písnu později. Hodilo by se říci, že nejsem o moc lepší. Moje odpověď totiž zněla: Jasnačka. Zahanbeně přiznávám, že jsem přihodila ještě nějaký ten smajlík, aby byla zrůdná konverzace dokonána.


Složit fůru uhlí. Jak velká je taková fůra? Jak se skládá? Ani si nepamatuji, že bych někdy v životě viděla fůru uhlí. Je velká, střední nebo malá? To víte, my jsme měli, bohužel, vždy jen trapné ústřední topení. Zato jak vypadá fůra práce, to vím naprosto přesně. 

Jeden chléb prosím. – A máte ho objednaný? Počkat. Tak za tohle jsem ve skutečnosti ráda. Jen si to představte. Vejdete, řekněme třeba do Penny, a tam budete korzovat s košíkem v ruce kolem prázdných regálů. Zastavíte prodavačku a zeptáte se na banány. Prodavačce to spiklenecky blýskne v očích, načež vytáhne zpod pultu jeden zelený banán. Šup s ním do tašky, aby to sousedky neviděly. A jemný toaletní papír máte?

Dobrej, Vašnosto.Kolikrát za den potkáme nějakého vážného, úctyhodného pána, před kterým bychom mohli dát najevo svou poníženost? Podřízený, který při vstupu do kanceláře šéfa žoviálně zahlaholí: „Dobré ranko, Vašnosto,“ si asi plusové body u nadřízeného nezíská. Nadřízený si leda pomyslí: Pan Nový má dnes dobrou náladu a zřejmě se nudí...tak mu přidáme prácičku, heheheeee.

Pozdrav pánbůh. - Dejž to pánbůh. Takhle někoho pozdravit v Praze, tak si poklepe na čelo a bude si myslit své. Ovšem v Rakousku tento pozdrav nikoho nepřekvapí. Málokdo vám naopak popřeje "Guten Tag", všichni upřednostňují melodické "Grüss Goooooot". 

Hepčík - Zdravíčko! A vůbec. Proč si Češi nepřejí více zdraví, když někdo kýchne? Rakušané  vždy přiběhnou s přáním pevného zdraví, když to na někoho přijde a to nejen přátelé, ale i náhodní kolemjdoucí. A tak se běžně stává, že celý obchod zahučí ve sborovém "Gesundheit!" poté, co nešťastníkovi pošimral pyl chmýří nosu. Je to milé a ohleduplné.


A co vy? Také rádi znovu oživujete slova vyhynulá? 

Tak zase příště, Vašnostové!



You Might Also Like

2 komentářů

  1. Asi nezbývá nic jiného, než číst staré knihy a koukat na filmy pro pomětníky. Taky mám stará slova ráda, je moc pěkný si je připomínat :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak! Filmy pro pamětníky jsou úplný orchestr vyhynulých slov. Nádhera.

      Vymazat

Prosím, zde zanechte zprávy a buďte zdrávi ♡

Se může též líbiti...

Pan Paprika

Můj muž je Maďar. A s Maďary se to má tak, že jim v žilách koluje pálenka a místo lymfy mají paprikový krém. Uvažujete-li o tom, že si ...

Je libo info o novém článku?