Milí čtenáři,

vděčná za to, že jste po celý rok četli blogové řádky a zůstali dodnes věrní, bych Vám chtěla popřát krásné Vánoce a bezproblémové sklouznutí do dalšího roku bez tvrdého dopadu na Vaše ctěné pozadí.


Omlouvám se, že poslední dobu nevycházelo příliš mnoho nových článků, ale jak řekla babka kořenářka Marušce – nic se nemá dělat napůl, ani zázraky ne. A já k tomu dodávám a psaní už vůbec ne. 

Poslední čas jsem investovala veškerou svojí energii jinam, ale věřím, že nový rok přinese odhodlání v blogu intenzivněji pokračovat a pokud by to šlo, skromně bych si přála pod stromeček, aby den trval alespoň třicet hodin. Pak bych snad mohla být schopná s časem rozumně vyjít.

Pokud by vás snad zajímalo, jestli vánočně panikařím a mám uklizeno, zabaleno, napečeno a tak…tak uklizeno v rámci možností mám, zabaleno nemám nic (maňána, zítra je taky den), ale hlavně (!) napečeno MÁM! 

Na vánočním talířku s buclatým andělíčkem mě každý den svádí k hříchu deset druhů fantastického cukroví, které jsem si velmi lenivě objednala z místní pekárny. Po důkladné degustaci musím bohužel prohlásit, že pekárna peče o dost lépe než já. Ačkoliv…kdo nepeče lépe než já, že? Já tedy mám ještě pozůstatek mých ambicí a velkých očí v lednici, kde hrdě na svoji příležitost čekají tři balení Hery, které sem plánovala proměnit v lahodné pudinkové cukroví, které se na jazyku doslova rozpouští. A jelikož jsem děvče naivní, stále ještě doufám, že v sobě najdu dostatek odhodlání, vyhrnu si rukávy a pustím se do bitvy s těstem. No, uvidíme. Do Vánoc přeci jen ještě nějaký ten den zbývá a naděje a chuťové buňky na jazyku umírají jako poslední.

Každopádně bych se s vámi chtěla, milí přátelé, tímto článkem pro letošek rozloučit a ještě jednou vám popřát vše dobré. 

Co dobré, jen to nejlepší!

Já plánuji strávit zbytek roku offline, offpočítač a offstarosti. Chci se nerušeně radovat z rozzářených očí dcery, pokaždé, když stojí před nazdobeným vánočním stromem a těká pohledem od ozdobičky k ozdobičce, utírat zbytky cukroví v jejich koutcích a hudat od rána a až do noci Půjdem spolu do Betléma, nebo alespoň do té doby, než si chudák dítě strčí prsty do uší a vyběhne ven z pokoje. Pak přeladím na Štiiiiiille Nááááácht, háááájlige Náááááácht...

Mějte se krásně a v dalším roce opět na viděnou…